Shopaholismus – Onionmánie

Člověk je, v jakémkoliv věku, neustále tlačen k tomu, aby nakupoval. Lákají ho každodenní výhodné nabídky a akce v obchodech a na internetu. Všeho je dostatek, vše je možné. Následkem toho lidé utrácí spoustu času a peněz mnohdy za věci, které vůbec nepotřebují. Kde je však hranice mezi tím, co je ještě normální a co již hraničí s problémem?

Pojmy shopaholismus, oniománie, nezdrženlivé nakupování. Termíny, které znamenají jedno: kompulsivní jednání, které je přirovnáváno k závislosti na alkoholu či gamblerství. Stav, kdy se nákup stane nejenom potěšením, ale i nezvladatelnou závislostí. Pro nakupování není reálný důvod a neodpovídá mu často ani stav peněženky.

V současné době se nejedná o diagnostikovanou kategorii, kterou bychom našli v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Ustálená není ani terminologie, přesto pro mnoho lidí znamená vážný problém. Uvádí se, že 5,8% Američanů je postiženo nutkavými poruchami nakupování. Mueller a spol. (2010) odhadují výskyt tohoto problému v německé populaci na 6,9 % u žen a 6,8 % u mužů. Podle průzkumu společnosti Rondo.cz v České republice je pro pětinu lidí nakupování obrovskou vášní. Ženy podle tohoto výzkumu myslí na nákupy asi osmdesát minut denně.

4 stadia nutkavého nakupování

1. Předvídání:

Začíná myšlenkami a nutkáním si něco koupit. Buď se to týká konkrétní věci, nebo samotného nákupu.

2. Příprava:

V této fázi se již rozhodl(a), že si něco koupí, myšlenky na nákup proudí a jde o to, co si koupí a v jakém obchodě.

3. Nakupování:

Nakupuje. Toto je tzv. „Vzrušení lovu“. Osoba je vzrušena nakupováním, je naprosto pohlcena.

4. Výdaje:

Již má nakoupeno, nastává smutek, že zkušenost s nakupováním skončila. Nastávají výčitky, zklamání ze sebe sama, že utratil(a) spoustu peněz.

Nešpor rozdělil rysy nutkavého nakupování podle objektivních a subjektivních příznaků:

Relativně objektivní příznaky

Zde jde hlavně o nakupování nepotřebných věcí. Nejčastěji se jedná o oblečení, obuv, kosmetiku, šperky, domácí vybavení. Muži se zaměřují na elektroniku, hardware, motoristické vybavení a podobně.

Nakupování se děje často nad rámec finančních možností jedince a ten se tak může lehce dostat do finančních problémů. Zadlužování se kvůli nákupu patří k nejčastějším příčinám exekucí, jichž u nás prudce přibývá.

Nakupování, včetně nakupování přes internet, se věnuje neúměrně času.

Nezdrženlivé nakupování pak často působí problémy ve vztazích nebo v zaměstnání.

Nezdrženlivé nakupování může probíhat kontinuálně nebo epizodicky, např. v souvislosti s vánočními nákupy, výprodeji atd.

Subjektivní příznaky
Lidé s tímto problémem paradoxně nepoužívají po nákupu zboží, po kterém silně bažili.
Typický je nutkavý charakter při nakupování a pocit, že člověk musí to či ono získat za každou cenu.
Během nakupování se často objevuje rozechvění a někdy až vzrušení podobné sexuálnímu.
Po proběhlém nákupu se často dostavují úzkostné nebo depresivní rozlady.
Časté jsou i pocity viny pro nadměrné utrácení peněz.

Nezdrženlivé nakupování bývá často považováno jako projev charakteru, společensky je tolerované. Do poraden se většinou pacienti dostávají až v okamžiku, kdy se rodina nemocného obrátí s prosbou o radu, anebo u pacienta, který se původně přišel léčit s jinou návykovou nemocí a během léčby se ukáže, že na počátku problému stála oniománie.

„Bývá to člověk silně materiálně orientovaný, podléhající snadno reklamě a módním vlivům. Nakupuje nesmysly, které hned odkládá, protože je ani nepotřebuje, až se dostane do dluhů. Pak často dostane geniální nápad, že by dluhy mohl splatit tak, že na ně vyhraje v hazardu. To je samozřejmě cesta z bláta do louže, jeho dluhy vzrostou, on se ocitne v bezvýchodné situaci. Dostaví se deprese, problémy doma i v zaměstnání. V tomto stavu se dostane do léčebny, ovšem už jako patologický hráč,“ upozorňuje Nešpor.

Nešpor dále upozorňuje na spojitost onionmánie a nadměrného věnování se internetu. Postižený tráví hodiny studiem recenzí, porovnáváním cen, zjišťováním zkušeností spotřebitelů atd. Při tom je vystavován proudu reklam, což přirozeně jeho bažení a problémy jen zhoršuje.

Příčiny nezdrženlivého nakupování

Mezi příčiny tohoto jednání patří jak ty, které se týkají jedince, tak rodiny a širší společnosti.

Pokud jde o samotného jedince, často se uvádí psychická deprivace či subdeprivace v dětství, sexuální zneužívání v dětství a poruchy v sebehodnocení, kdy materiální hodnoty jsou v žebříčku hodnot neúměrně vysoko. V rodině je to otázka tradice, přeceňování významu hmotných věcí na úkor vztahů. Ve společnosti se jako hlavní příčina uvádí agresivní reklama. Ta může vlastnění určitých předmětů vydávat za nutnou nebo dokonce postačující podmínku štěstí, úspěchu a respektu ze strany druhých. Postižený si tam do věcí projektuje své vlastní pocity a pocit štěstí, který však po nákupu rychle mizí.

Jak poznat hranici mezi shopaholismem a extrémní zálibou v nakupování?

Podle Lucie Mucalové, psychoterapeutky pro děti a dospělé je to tak, že „shopaholismus už bere vše. Bere finance, a to i přes to, že vlastně na nakupování nemám. Neřeším, že mám platit složenky, neřeším prostě vůbec nic. U nakupování trávím hodiny a vše ostatní jde stranou. Jsem já a nakupování. Jsem v práci, ale ten online nákup mě tak láká. Prostě musím. Záliba je fajn pocit, že si jdu udělat radost, že chci být krásná, že se chci potěšit, ale neřeším, zda to bude teď hned, nebo za týden. Nebo si prostě vyrazím s kamarádkou udělat fajn den. Patologická je ta urputná touha, jako nutná touha sáhnout po sklence. Jinak se zhroutím, bude mi špatně, nevydržím to, prostě musím. Vše ostatní musí počkat.“

Kam se obrátit na pomoc?

Obrátit se můžete na pomoc odborníka – psychologa nebo psychiatra ve vašem okolí.

Česká asociace psychoterapeutů

Zdroj: NICM